DruidiLes

Flaten je podivný shrbený obtloustlý stařík, který se potuluje po místních lesích. Lze těžko říci, jestli je nebezpečný nebo ne, ale vzhledem k tomu, že již několik let přežívá mezi Saratorami v místních lesích...

Při chůzi se opírá o dřevěnou hůl, přes hlavu má hnědou kápi a stále si něco mumlá. Jeho vlasy jsou sivé a zakrývají mu oči. Můžete ho potkat v houštinách Temného lesa, teda spíše pouze zahlédnout. Jakmile se k němu budete chtít přiblížit, nevysvětlitelně někam zmizí.

V roce 1357 se s ním omylem v boji utkalo několik družin a utrpěli velké ztráty, z jeho hole tenkrát v jednu chvíli vyšlehly modré plameny a doslova vymazali 10 lučištníků z tohoto světa.

Galdan je magický strom, který roste v Temném lese. Je též znám jako praotec Temného lesa. Zajímavostí je, že se pohybuje a v jeho okolí vždy rostou nejrůznější žluté květy. Bohužel bylo zjištěno, že čas v jeho okolí je jaksi zpomalen, člověk který v jeho blízkosti stráví pár vteřin, bohužel při návratu domů zjišťuje, že byl pryč několik hodin. Rád při tomto "zpomalení času" okrádá pocestné o nejrůznější věci, ať již groše či magické předměty z jejich truhly.

Více informací není prozatím známo.

Guldes, tvor šedé barvy, nevelkého vzrůstu žijící v jeskyních, díky své rohovité pokožce skvěle splývá s povrchem jeskyně. Lidé, kteří měli možnost jej vidět, ho popisují jako kamenného trpaslíka, však bez jakéhokoliv oděvu či ochlupení.

V jedné jeskyni žije pět až šest guldů, poznat se dají podle mírných pohybů stěn jeskyně – dechu guldů.

Guldové v jeskyni střeží poklad, obvykle lesklé kovy, které se jim líbí ze všeho nejvíce. Proto kdo se k pokladu přiblíží, na toho svou nelidskou silou svalí kopu kamení. Pokud se ale člověku podaří gulda nevzbudit, odměna bude jistě velká…

 

Gerion je podzemní samotářský tvor připomínající většího velice hubeného krtka. Narozdíl od krtka má však gerion dvě řady ostrých zubů. Těmito zuby by dokázal člověka velmi zranit, ale nemusíte se obávat, k lidem je velice přátelský.

Pohybuje se opravdu rychle, a tak dokáže jeho přítomnost skutečně vyděsit.

Živí se převážně menšími hlodavci.

Na první pohled Hasara od běžného motýla nerozeznáme. Křídla má bílá až šedá, ale tvrdá jakoby z kamene. Žije v hejnu o přibližně deseti motýlech, vyskytují se i hasara samotáři. Při běžném dni se chová jako ostatní motýli, opyluje barevné rostliny, poletuje po louce.

Na konci jejich křídel je vzácný drahokam a sekret ceněný zejména mezi druidy a mastičkáři. Ve chvíli, kdy hasaro vycítí nebezpečí, začne narůstat do velikosti kola od povozu, narostou mu ostré zuby a v hejnu se začne bránit proti lovci. Bojí se však velkého množství vody najednou. Pokud výrazně namoknou, začnou se opět zmenšovat a přestávají býti životu nebezpeční.