Druidi jsou zvláštní bytosti, kteří žijí v absolutním souladu s přírodou. Umí nahlížet do budoucnosti a ovlivňovat tok přítomnosti. Věty vyřčené ačkoliv zní někdy bláznivě odhalují více pravdy než se může zdát. Tito tvorové ovládají řadu kouzel a umí uvařit mnoho nejrůznějších lektvarů. Není radno se s nimi pouštět do křížku. Říká se, že přežívají věky. Velká většina z nich pohrdá lidskou rasou a vzhlíží na ni jako přítěž tohoto světa.

V našem kraji žije druid Velmistr Michal 4.úrovně, který kdysi zachránil život samotnému vévodovi. V roce 1357 byl povýšen na velmistra a seznámil se se svoji dosud utajovanou minulostí – to on je ten ztracený rytíř Rudolf Rak, člen tajného spolku Račího meče, který měl chránit truhly s Rusudanovým pokladem. Díky spletitým nitkám osudu se mu podařilo uniknout jisté smrti. Na svoji minulost si však nepamatuje.
Věrným pomocníkem mu po jeho boku již nekolik let je druid Mistr Kubik, který byl L.P. 1623 povýšen z hodnosti Magistr.

Dalším příznivcem druidského učení byl v našem kraji druid Mistr Jakub.
V minulosti coby zrádce a rytíř panství Oráčovského byl odsouzen k trestu smrti. Smířen se svým osudem, rozhodl se zemřít se ctí a postavil se naposled na stranu dobra. Byl smrtelně zraněn v boji proti Korkonům a následně zachráněn spolkem druidů na pokraji Temného lesa.
K druidskému učení je veden od roku 1271. V roce 1421 podstoupil druidský obřad povznesení v Žihli a byl povýšen do hodnosti Magistr o několik let později do hodnosti Mistr.

V roce 1421 se na Račím hradě zúčastnil 14-cti denních oslav též druid učeň Erik, který sem byl poslán coby novic z panství Svatohubertského. Po velkém zvážení druidskou radou mu byl na jaře roku 1423 podán Lektvar zapomnění, aby mohl jako rytíř plnit povinnosti ve službách samotného vévody a na umění druidské prozatím zapomněl.

Deriven je domestikovaný obří vlk, leckdy až podivně přítulný. Není známo, že by někdy ublížil člověku, nicméně v poslední době je v Temném lese potvrzen markatní přírůstek těchto tvorů, kteří pak za soumraku nehybně postávají na okrajích lesa a upřeně hledí k hradu.

Více informací není prozatím známo...

Dryády jsou „děti stromů“ dávné bytosti, které jsou velmi plaché a je jich už velmi málo, proto se téměř neukazují. Často jsou v kontaktu s druidy a společenství druidů od dryád získalo již mnoho informací i znalostí.
Magie dryád je velmi mocná, ovlivňuje nejen přírodu, ale také mysl živých bytostí. Dryády spolu dokáží komunikovat na neuvěřitelné dálky a mají částečně společné vědomí, v čemž je také jejich velká síla.
Společenstvím druidů jsou velmi hlídány a druidové v nich vidí polobohyně, čisté dcery přírody. Uctívají je a chrání, jsou patronkami náboženství a víry.

V našem kraji žila kdysi Bastona, stará dryádí žena, zřejmě hodnosti Mistr. Byla velice zlá a zákeřná a libovala si v lidské neznalosti. Někdy byla též nazývána jako „Matka moci“, říká se, že to ona vychovala Illalia Saratana a naučila ho černé magii.

Měla pět dcer. Prvorozená Irajev zmizela ihned, když si Bastona za svého "syna" přivlastnila opuštěné lidské dítě - malého chlapce s úžasnými telepatickými a telekinetickými schopnostmi. Tím malým chlapcem byl náš největší nepřítel Illalius Saratan.

Druhou dcerou byla Dera, která bohužel též zmizela a to zřejmě v období, kdy Illalius stvořil svoji prní Saratoru.

Třetí dcera je známá pod jménem Lisien a několik let pobývala na Račím hradě. V roce 1252 zachránila od jisté smrti rytíře Rudolfa Raka a zčeřila tak vody osudu našeho vévodství. Po několika letech též záhadně zmizela.

Čtvrtá dcera Katlen je nesmírně plachá a často zpovzdálí pozoruje Račí hrad. Nikdy se však nepřiblíží tak blízko, aby ji lidské oko mohlo spatřit.

Pátou dcerou je nesmírně nadaná a nevyzpytatelná Seiko. Říka se, že její schopnosti jí umožňují ovládnout na určitou dobu mysl jakékoliv nadpřizené bytosti. Mezi druidy z vyšší rady se poslední dobou proslýchá, že chce navštívit příští slavnosti na Račím hradě.

Šestou dcerou je Baruel. Jejím otcem je Illalius Saratan. Baruel pobývala na Račím hradě tři roky.