Rusudanův deník - Kapitola II.

...

den 39.

     Kníže Marek se mě neustále vyptává na čem pracuji. Budu si muset něco vymyslet, abych jeho dotěrné otázky umlčel.

     Tak je to pravda. Dostal jsem od Klatronů zprávu, že v okolí hradu se opravdu pohybuje nějaká mocná čarodějka. Doufám, že budu mít možnost ji poznat. Klatroni se prý postarají o to, aby mi popřípadě byla nápomocná, ale zatím je prý jen zpovzdálí pozorovala a pak zmizela.

     Včera v noci přijel asi mladý pán. Ještě jsem ho ale dnes nepotkal, asi spí. Poslední dobou se chová dost podivně. Odchází brzy ráno a vrací se pozdě v noci. Kníže Marek mě mimochodem několikráte osočil, že mladého pána neustále oslovuji Mladý pane... Dobře vím, že proslulý a tajemný rod Wyrdů je zde na hradě dlouho, ale ani starý pán po mně nikdy nechtěl, abych ho oslovoval rodovým jménem. Myslím, že nás zde na hradě čekají těžké časy.

 

den 40.

     Nevím proč ale nemohu najít původní plánky a nákresy Metapaltu. Vím, kam jsem je dával, ale tam teď prostě nejsou. Není to pro mě, ovšem tak důležité, jelikož veškeré své plány mám v hlavě, ale chtěl jsem se o ně s někým podělit...

     Dopoledne jsem se byl projít kolem Mokřadu. Barevnými květy to tam nádherně svítí a hraje. Když jsem občas přimhouřil oči, viděl jsem snad všechny barvy světa pohromadě. Celý mokřad teď bzučí hmyzem, a ty vůně! Na chvíli jsem ulehl do trávy a vychutnával si ten přenádherný kolotoč barev, vůní a zvuků. Pak jsem oči zavřel nejspíš úplně.

     Probudilo mě zvláštní šustění trávy, jakoby se někdo ke mně pomalu plížil. Trhl jsem sebou a rychle se posadil. Rozhlížel jsem se na všechny strany kolem sebe, ale nikoho jsem neviděl. Šustění el neustalo, naopak začalo jakoby kroužit kolem mě. Pak už si nic nepamatuji. Pouze, že jsem šel po cestě k hradu. Možná jsem zase usnul, nevím. Mám teď v mysli nějakou jakoby mlhu, čím více se snažím o tom přemýšlet a vzpomínat, co se stalo, tím více mám pocit, že se vlastně nic nestalo. Jsem unaven...

     Cítím se omámený. Pomalu vstávám z postele. Hlava mi neskutečně třeští. Musím se dát dohromady, jelikož mě vévodkyně žádala, abych s ní odpoledne vyrazil do města na trhy. A mám pocit, že už je odpoledne... Prý potřebuje můj doprovod.

(zde je v deníku nakreslen zvláštní znak, možná nějaká tajemná runa a pod ní napsáno slovo LAGUZ, text pak pokračuje)

     Častokráte spolu vybíráme nejrůznější koření a bylinky. Možná se zastavím i kováře, potřebuji nabrousit několik svých nožů.